MINULÉ TÁBORY

Léto 2001
Zima 2001
Léto 2002
Léto 2003
Léto 2004
Léto 2005

Léto 2001 - braniboři v čechách

Panu Hynku Berkovi z Dubé se podařilo kolem sebe shromáždit celkem 24 věrných poddaných, kteří byli ochotni vytáhnout do boje proti podlým Braniborcům a třeba i položit život za svobodu krále Václava a celé jeho země. (legenda podle knihy místního spisovatele Karla Sellnera "Tajemný rytíř")

I. tábor : Jindra, Jíťa, Zuzka, Kája, Míša, Miška, Lucka, Karolína, Kristýnka, Martin, Aleš a Filip

II. tábor : Jindra, Terka, Anča, Kristýna, Markétka, Petra, Míša, Štěpa, Veronika, Mája, Vašík a Ondra

a 5 vladyků : Káča, Evička, Kuba, Danko, Justýna

Král Václav byl po mnoha útrapách nakonec vysvobozen a všichni, kdož se na jeho záchraně podíleli, byli povýšeni do šlechtického stavu a odměněni nemalým obnosem zlaťáků.

zpět


Zima 2001 - mezi zlatokopy

Čtrnáct odvážných zlatokopů po 7 dní a nocí usilovalo o 3. zábor na potoce Mono. Zlatá horečka zachvátila každého z nich. Zde jsou vybrané články z místních novin The Dawson Times:

Nebezpečný úsek překonán!

Šerif a zdravotník dovedli 14 zlatokopů na bývalou pastvinu, kde je dnes veliká ledová plocha. Ale překonání této ledové plochy bylo velmi nesnadné. Zvolili chytrý, ale obtížný způsob cesty. Na tento úsek bylo potřeba svázat jednu nohu Shortyho a jednu nohu Smoka k sobě, kdyby Shorty nebo Smoke spadli do vody pod ledem, aby ho ten druhý vytáhl. Cesta byla nebezpečná a vyčerpávající. Zlatokopové se trmáceli ledovou plochou, sotva popadali dech. První dorazili zlatokopové Smoke Kristýna a Shorty Jitka, kteří si právem zasloužili 30 dolarů.

      zapsal Smoke & Shorty

 

Kurděje

Kurděje je všem známá nemoc, většině z nás i velmi důvěrně. Vzniká z nedostatku vitamínu C a naše doktorka dokázala, že o ní ví jen velmi, velmi málo, protože když jsme touto nemocí ochořeli, naordinovala nám pohyb, pohyb a zase pohyb (každých 20 minut - pozn. red.). Po dlouhé hodiny a hodiny jsme se tímto stylem namáhali, až do oběda, kdy naše úžasná doktorka zjistila, že pohyb kurdějím jenom prospívá, a také, že na kurděje jsou nejlepší brambory (nejlépe syrové - pozn. red.), což jsme si mohli vzápětí vyzkoušet. Náš strach a obavy ze syrových a většinou i neoloupaných brambor byl zprvu sice velký, ale postupně se měnil v nadšení z pojídání a ohryzávání ubohých malých hlízek. Naše kurděje se postupně vytratily a naše zuby a dásně bohudík zůstaly na svém místě.
    

      zapsal Smoke & Shorty

 

účastníci: Šerif (Eva), Doktorka (Káča), barman Jim (Justýna), nezávislý novinář Morgan (Vojta), "Rusáci" Andrej a Alexej (Jirka a Lukáš), Smoke & Shorty (Kristýna,Terka, Anča, Petra, Ája, Jitka, Zuzka, Ivka, Kája, Jindra, Míša, Aleš, Martin, Pepa)


Bar u Jima
Bar u Jima, to je má láska,
hazardní hra a také sázka.
Každý večer u Jima piju,
whisky, brendy do sebe liju.
Bezzubý Jim se na nás směje,
kdo nemá prachy, ten se neohřeje.
U Jima každý rád sedává
a pití si vychutnává.
Smoke & Shorty

zpět

Léto 2002 - pravěk

Na břehu potoka v údolí Květnice ožila dávno zaniklá osada. 37 pravěkých osadníků a 8 vůdců z vládnoucích rodů v drsných podmínkách bojovali o holé přežití.

I. tábor

rod Kachen: náčelnice Divoká kachna (Káča), stařešina Havran (Vojta), šaman Strom (Ondra) a ranhojička Meduňka(Andulka)
rod Kukaček: Máta (Terka), Liška (Zuzka), Štika (Anička), Larva (Veronika), Žába (Míša), Zubka (Kristýnka)
rod Kanců: Kůže (Jindra), Kost (Lucka), Tráva (Petra), Jáma (Jíťa), Moucha (Míša), Vrba (Ája), Zelený list (Vašek)
rod Vlků: Kůra (Kristýna), Moudrá sova (Tereza), Můra (Kája), Bříza
(Eva), Vrána (Anča), Nudle (Bára)

 

II. tábor

rod Medvědů: náčelnice Sojka (Eva), stařešina Datel (Danko), šaman Rudá Liška a ranhojička Malá Medvědice (Justýna)
rod Vlčic: Kůže (Jindra), Straka (Pavla), Pára (Gábina), Želva (Tereza), Kukla (Zuzka), Škeble (Kačka)
rod Mamuťátek: Kopřiva (Tereza), Mlha (Jitka), Kořen (Aleš), Bedla (Markétka), Ryba (Veronika), Lípa (Jitka)
rod Kanibalů:

Máta (Terka), Myš (Ája), Kamzík (Martin), Vosa (Kristýna), Sůva (Lenka), Srna (Klárka)

 

 

Abyste si o táborech udělali lepší představu, můžete si přečíst 4 zápisy z našich pravěkých kronik:

První den v osadě

"Včera kolem první hodiny po jižním slunečním svitu, zavítala do naší osady nová tlupa. Po obeznámení se svými obydlími a dalšími užitečnými věcmi (jako je sprcha, odpadní jáma a latrína) vyrazili osadníci na obhlídku blízkého okolí. Zhlédli výkvět místních polodivokých krav a koní. Po návratu do osady se ještě více zabydleli a všichni s napětím očekávali první společný táborový oheň. Na začátku několik pravěkých zpěvů a mohlo začít jejich zasvěcení. Jelikož nám stařešinové oznámili, že jména přivezená z doby budoucí nejsou hodna pravěku, musela být vybrána jména nová. Ani jeden z šamanů nebyl přítomen, takže jejich povinnosti musela zastoupit Malá Medvědice. Pod příkrovem vůně z čaromocných bylin oznámila mocným silám naše nová jména. Se všemi jmény byly spokojeny, což dávaly najevo zášlehy ohně. Po chvíli ještě několik pravěkých zpěvů a všem bylo oznámeno, že si bude třeba vydobýt právo na v novověku obvyklé věci (jako lžíce, hodinky, světlo atd.). Proto musely být všechny tyto předměty odevzdány stařešinům. Pak byl rozdán soubor zkoušek, které by měly v boji o moc i o navrácení předmětů pomoci. Posledních pár zpěvů na dobrou noc a vzhůru k prvnímu přespání."

     (zapsala Kůže - Jindra)

Nová osada

"Včera u večeře se objevila vynervovaná Černá Kachna. Všichni jsme u ní normálně zvyklí na ledový klid, a proto nás vyvedlo z míry, že byla rozrušená jako ještě nikdy. Chvíli nám trvalo, než jsme z ní dostali, co se vlastně stalo. Nakonec nám řekla, že procházela lesem a narazila na novou osadu, kterou bylo potřeba prozkoumat. Vydala se proto na výzvědy, ale ona tlupa si jí všimla, a protože se jim zdálo její chování neslušné, začali ji pronásledovat po celém lese. Černá Kachna se ale nedala a podařilo se jí naštěstí utéct. Ke vší smůle, když už byla v bezpečí, narazila hlavou do klády, až se jí vysypaly všechny myšlenky a rozlétly se po celém lese. Kachna proto navrhla, abychom se vydali do lesa sesbírat všechny informace, jelikož je vhodné o svých sousedech něco vědět. Vyrazili jsme proto do lesa, kde se opravdu nacházeli Kachniny myšlenky, bohužel střežené hlídkou oné osady. Hlídka měla zbraně, kterými nás vždy jen zranila, takže jsme bolestí dělali 15 dřepů s výskokem. Naštěstí se nám ale vždy podařilo namožené svaly zregenerovat a pokračovat v hromadění myšlenek. Nakonec jsme je přes všechna nebezpečí měli všechny pohromadě a mohli jsme začít rozmotávat. V Kachnině staré hlavě se totiž všechno trošku popletlo, takže se tomu muselo pomoct. Myšlení jsme potom pochopili a máme o svých sousedech mnoho nových informací, které v budoucnosti určitě využijeme."

     ( zapsala Máta - Terka)

Lov mamutů

"Po poledním klidu nás zavolali. Řekli nám: Vykopejte jámy a zakryjte je. Poslechli jsme. Hned po tom jsme si vymysleli jaké malby bychom malovali na skály. Všem se to povedlo. Uklidili jsme lavičky a vrátili se ke kapu. Tam jsme se dozvěděli, že půjdeme do lesa, kde budeme hrát hru. Odebrali jsme se do lesa a tam jsme se dozvěděli jak to bude probíhat. Nejdříve se odebereme hloub do lesa a tam si rozmyslíme naše malby. Potom budeme chodit po lese a hledat a kreslit cizí malby. Háček je v tom, že každý rod má hlídače. Vyhráli to Kukačky, ale jinak se to povedlo všem. Když jsme se vrátili, tak naše náčelnice Kachna zavelela: Buďte potichu, ať nevyplašíme mamuty. Nasbírali jsme si šišky a vydali jsme se k jámám. A opravdu: v našich jámách byli mamuti, ale ještě živý! Vzali jsme šišky a vší silou jsme do nich házeli. Zabili jsme je. Místo jejich očí byli dvě cibule, místo výkalů brambory a místo střev buřty. Pak jsme si udělali táborák."

     (zapsala Jáma - Jíťa)

Setkání s kupci

"Do ranního ticha se ozvaly tóny kytary. Po třech minutách jsme se odebrali na náměstíčko, kde nám bylo řečeno, že není snídaně. Museli jsme se proto odebrat do lesa, kde bylo schováno spousta brouků a jiné havěti. Po snídani a po tom, co odešla část nás se zdokonalovat v jízdě na koni, se zbytek odebral dodělávat zboží pro kupce a plnit si body pro náš vývoj. Po tom, co jsme se najedli, umyli nádobí a dodělali zboží, jsme se odebrali vstříc kupcům. Vylezli jsme na určené místo, kde ale nikdo nebyl. Po sluchu jsme ovšem zjistili, že kupci nejsou daleko. Došli jsme na tržiště, kde se nám představili kupci : kupec, který prodával zeleninu a ovoce, se jmenoval Havran. Druhý kupec byla Kachna, která prodávala kazizuby, mouku, placky, maso a koření. Všechny rody si nakoupily spoustu věcí. Pozvali jsme kupce do naší osady. Přišli jsme do osady, rozdělali jsme si oheň a začali jsme si opékat večeři (buřty, hady z mouky, slaninu a brambory). Po vydatné večeři jsme se odebrali do tee-pee, kde jsme byli obohaceni kůžemi. Zazpívali jsme si pár písniček a četli jsme si z naší oblíbené knížky "Poslední" a čtení ukolébalo některé z nás ke spánku. Poté jsme opravdu ulehli."

     (zapsala Vosa - Kristýna)

 

zpět

Léto 2003 - osamělí mořeplavci

Toto léto byl vypsán mezinárodní mořeplavecký závod po stopách Joshuy Slocuma. Jak se již stalo zvykem, zájem ze strany soutěžících byl obrovský a muselo se startovat na třikrát.

 

 

Prvního kola závodu se zúčastnily tyto plachetnice se svými kapitány:

Anastasie (Kája), Nirvana (Terka), Shrek (Lucka), Atevi (Iveta), Vatnajökull (Jindra), Cilka (Petra), Jahoda (Anička), Vašo (Anča), Vero (Krystýna), Nemesis (Jarda), Elg (David), Eleanora (Dan), Rainbow Warrior (Vašek), VooDoo Ship (Kryštof)

 

Druhého kola závodu se zúčastnily tyto plachetnice se svými kapitány:

Pat (Kiki), Garretta (Terka), Poseidón (Markéta), Kanada (Gábina), Sände Näreo (Ari), Britanic (Katka), Prdítko (Kristýna), Korunní princ Harald (Lucka), Mat (Jitka), Liść (Ala), Carlota (Ája), Zlatá rybka (Magda), Talian (Jíťa), Meguem (Zuzka), Adiosa (Eva), Adonis (Verča), Qwinto (Káťa), Szcescie (Sylva), Mořská vlaštovka (Bára), Mořský šíp (Eliška), Potápka (Kačka)

Třetího kola závodu se zúčastnily tyto plachetnice se svými kapitány:

Šíp (Jon), Elg (David), Polárka (Lucka), Pán prstenů (Honza), Tajga (Zuzka), Watacama (Terka), Batája (Bára), Kosatka (Ajka), Nesperka (Barča)

 

Trasa závodu vedla stejnou cestou, jakou se v roce 1895 vydal z Bostonu na šalupě Spray Joshua Slocum. Plavba, během které jako první obeplul zcela sám celý svět, trvala 3 roky, 2 měsíce a 2 dny.

 

Kromě plachtění, navigace, lovení ryb, spravování plachet, čekání na vítr, zápasy s bouřemi, natírání trupu, lenošení v pasátech a dalších všedních starostí, na moři běžných, zažili účastníci závodu mnohá dobrodružství při pobytech v přístavech nejrůznějších exotických zemí.

 

Každý mořeplavec musel v Bostonu před vyplutím projít přísnou lékařskou prohlídkou, sehnat si potřebné vybavení, nakoupit dostatek zásob a postavit svoji plachetnici.

Při prvním vylodění na Kapverdských ostrovech pomáhali všichni kapitáni černým domorodcům přinášet přes hory vodu.

 

Cesta byla obtížná nejen terénem, ale hlavně kapverdským způsobem nošení vody na hlavě.

Každý den byli kapitáni připraveni nastoupit další náročný úsek cesty.

 

Na Samojských ostrovech se námořníci s domorodci sžili opravdu důkladně....

V Riu de Janeiru si museli všichni zoráním kávové plantáže u zlého Dona Pabla vydělat na přístavní poplatek.

 

Do Indie nás zahnala divoká bouře, která poničila většinu plachetnic, a tak se raději všichni mořeplavci řádně pomodlili dle místních zvyklostí za zdárné dokončení plavby.

Domorodá africká hra : "Já Ó Selú Šá Týsem ....", která měla u všech kapitánů opravdu veliký úspěch.

zpět

Léto 2004 - rudý lid v rezervaci

"Velký náčelník ve Washingtonu posílá zprávu, že si přeje koupit naši zem. Velký náčelník nám posílá také slova přátelství a dobré vůle. To je od něj přívětivé, neboť my víme, že našeho přátelství nemá zapotřebí. Víme, že když neprodáme, přijde nejspíš bílý muž se zbraněmi a naši zem si vezme. Nabídku bílého muže koupit naši zem uvážíme. Ale můj lid se ptá, co vlastně chce bílý muž ? Jak je možno koupit oblohu či teplo země nebo rychlost antilopy ? Jak vám to můžeme prodat - a jak to můžete koupit ? Copak můžete se zemí dělat co chcete jenom proto, že rudý muž podepíše kus papíru a dá ho bílému muži ? Velký náčelník nám sděluje, že nám dá místo, kde můžeme žít pohodlně a sami pro sebe. Jestliže přisvědčíme, pak jedině proto, abychom si zajistili rezervaci, kterou jste slíbili. Tam snad můžeme strávit naše krátké dny po svém způsobu."     (náčelník Seattle)



Indiánské kmeny umístěné do rezervace Zakšín I:

Mohykáni: Kola (Jon), Naška (Karolína), Ska (Ewa), Wačipi (Ondřej), Wanyetu (Gábina), Wasapela (Ája), Wita (Anička), Wookihi (Tereza) 
Pekunyové: Akičita (Lucka), Maka (Gábina), Olowan (Dan), Wakeya (Kristýna), Witko (Ala), Woteča (Vojta), Zitka (Karolína)
Tuskarorové: Čan (Sebastian), Hogan (Lucka), Huya (Veronika), Keya (Zuzka), Tate (Betka), Wakpa (Ajka), Waope (Marie), Wetu (Kryštof)
Šamani: Čaeglo (Kateřina), Čanpa (Káča), Wowapi (Andulka) 


Indiánské kmeny umístěné do rezervace Zakšín II:

Assiniboinové: Bloketu (Sylva), Čikalan (Honza), Tanka (Jana), Teča (Martina), Tinta (Katka), Watutka (Jana), Wikoška (Eva), Wita (Tereza)
Irokézové: Anpetu (Tereza), Ble (David), Omaka (Jana), Wabluška (Klára), Wačipi (Petra), Wakpa (Zuzka), Wanži (Eliška)
Pónýové: Čanpa (Bára), Hu (Jirka), Mato (Kristýna), Naška (Aneta), Wakeya (Veronika), Witko (Lukáš), Woteča (Lucka)
Šamani: Čaponka (Eva), Wožapi (Mašla), Utuhu - John Black - Četan (Lukáš)

zpět

Léto 2005 - Nippon

   "Když se Nebe a Země počaly oddělovat, zavládl chaos. Tehdy se na Vysoké nebeské pláni zrodili první bohové. Bůh Izanagi a jeho žena, bohyně Izanami, dostali za úkol dohotovit rodící se zem tak, aby ji mohli obývat lidé. To se jim podařilo a ostrovy, které stvořili jako první, nazvali Ójašimaguni - Velká země četných ostrovů. Ty se staly základem Japonského císařství. Dcera tvůrců země, bohyně slunce Amaterasu, poslala na ostrovy vládnout svého vnuka Hikoho no Ninigi a na znamení moci mu darovala tři věci: posvátné zrcadlo jata no kagami, bájný meč kusanagi, a šňůru s korálky jasakami no magatama. Od té doby jsou tyto tři předměty důležitou součástí korunovačního obřadu každého nového císaře."
   Roku 1635 byli všichni obyvatelé země Nippon sezváni ke korunovačnímu obřadu nového císaře do hlavního města Eda, avšak v předvečer velkého dne došlo ke strašné události. Obávaný klan Černého lotosu, který již dlouhou dobu usiloval o svržení vládnoucí dynastie a převzetí moci, se krvavou cestou zmocnil korunovačních předmětů.
   Zdrcený nastupující císař se obrátil s prosbou o pomoc na veškerý svůj poddaný lid. Ukradené klenoty bylo zapotřebí získat do konce roku zpět. Dlouhé prsty moci Černého lotosu již dosahovaly všech oblastí ostrovního císařství a proto bylo zapotřebí nejvyšší obezřetnosti. Času nebylo nazbyt...


Slavné japonské klany a jejich odvážní příslušníci

Eikó: Čomači (Honza), Kešikibamu (Katka), Kikkan (Anja), Kjókumei (Jana), Senzai (Tereza), Súi (Sylva)
Fudžisové: Džingi (Adéla), Kitaeru (Jana), Kjókubi (Lucka), Mei (Kristýna), Senju (Míša), Šokan (Kryštof)
Kjakujin: Běnpó (Dan), Čakujósuru (Eva), Čo (Bára), Hjóhon (Veronika), Karjú (Jula), Mappadaka (Barča), Sagió (Eliška)
Šoguni: Ninšin (Mašla), Oširoi (Eva), Róšó (Terez), Veveko (Bára)


Slavné japonské klany a jejich odvážní příslušníci

Fukuró: Jašin (Ala), Jokočó (Tereza), Kiseki (Jeník), Resseki (Lucka), Šunbun (Bětka), Takigudži (Martina)
Gjoraj: Anšin (Jon), Buššin (Adéla), Gentó (Ewa), Kaiasaru (Jíťa), Kajgan (Karolína), Sohjó (Jirka), Šindžó (Míša)
Itai: Bóbiki (David), Čosakken (Veronika), Riodžin (Susanna), Sósú (Iška), Šinšin (Káťa), Wakaru (Tomáš)
Daimjó: Ekidan (Zuzka), Hanami (Verča), Jógu (Gábina), Kibišii (Kateřina), Kóša (Káča)

zpět