KONĚ



Jezdecký výcvik na táboře probíhá každý den jednu hodinu ve skupině (5 - 8 jezdců). Skupiny jsou zpravidla tři, první skupina vždy čistí a sedlá koně, třetí opět čistí a odsedlává, pořadí skupin se samozřejmě každý den mění. Čištění a sedlání koní není zahrnuto v hodině jízdy. Výcvik vede kvalifikovaná cvičitelka, která se na Dubové hoře o všechny koníky celoročně stará. Zpočátku se jezdí na jízdárně a po zvládnutí nezbytných dovedností i v terénu. Jezdí se v anglickém stylu. Každý je během jízdy povinně vybaven přilbou, kterou mu zapůjčíme. Huculské plemeno se pro výcvik výborně hodí, protože je přátelské povahy, klidnějšího temperamentu a nižší kohoutkové výšky.

  

Huculský kůň

základní znaky plemene

výška: kobyla 134 - 142 cm KVH (Kohoutkové Výšky Hůlkové), hřebec 136 - 144 cm KVH
váha: 350 - 450 kg
znaky: úhoří pruh, oslí kříž, zebrování
potrava: seno 6 - 8 kg denně nebo tráva 30 - 35 kg denně, mohou také dostat oves (1-2 kg), otruby, vitamínové a minerální doplňky, chléb, mrkev, jablka, řepa, ... dále by měli mít k dispozici kostku soli
voda: 30 - 50 litrů denně
rozmnožování: říje se opakuje zhruba po 21 dnech a trvá 5 - 9 dní; březost trvá 333 dní; klisna zpravidla porodí jedno hříbě

 

historie plemene

Tento koník, původně chovaný v horských oblastech Karpatského oblouku, je považován za přímého potomka lesních tarpanů. Původní huculové byli většinou myšově šedí nebo tmavošedí s tmavým pruhem na hřbetě a tmavými končetinami. Protože však v posledních dvou stoletích docházelo ke křížení s jinými typy koní, převládají dnes v chovech hnědáci, vzácněji se vyskytují plaváci a ještě vzácněji myšáci. Huculští koně žili polodivoce na horských pastvinách bez nejmenší ochrany před nepřízní počasí. Díky tomu vzniklo plemeno neobyčejně otužilé, nenáročné, vytrvalé a kupodivu i dlouhověké. Více se o huculech můžete dozvědět na našich táborech...



HŘÍBATA 2006